Jestliže chceš, aby lidé někam šli,
 běž tam první.

Tato věta, tato myšlenka mě provází více než 20 let. Vytrvale ťuká zevnitř mysli jako permoník a hlásí se o pozornost.

Je jednoduchá a zároveň silná a bohatá. Těchto pár slov je třeba odhalit a rozkrýt.
Narazil jsem na tuto myšlenku během diskuse o leadershipu s kolegy v Anglii, kdy jsme mluvili o tom, jak se mění formy vedení lidí v novém tisíciletí a jak to ovlivní technologický a kulturní a společenský pokrok. Prostě tolik omílané téma leadershipu.

Brzy jsme narazili na určitou mentální překážku. Co se ve vedení lidí mění a co zůstává stejné? Protože leadership se týká lidí, živých lidí, kteří jsou v podstatě domestikovanými primáty, třebaže si to o sobě už nemyslí a mají pocit, že jsou jakýmisi polobohy. Fakt je však, že člověk je tvor společenský a stále žije ve smečce. Tam přežívá a prospívá. Ve své tlupě se realizuje. V kontextu takové skupiny zaujímá určité postavení. O svoji pozici bojuje. Někdo vede, jiní následují.

Když se podívám zpátky na více než třicet let své profesní kariéry, tak se tím prolíná jedna červená nit. Podporoval jsem lídry na jejich cestě, v jejich ambicích. Vlastně jsem s tím začal už během studia.

Proto také spouštím tento podcast, protože se chci podělit o postřehy z této cesty. Nabídnu je jako střípky a nástroje do leadership olboxu lidem, kteří aspirují do role lídra.

V této úvodní epizodě vám lépe vysvětlím svůj záměr a také se podíváme na větu „Běž tam jako první“ – protože to není celá myšlenka.