Má dluhy, investoval do několika důležitých věcí jako vybavení bytu. Je v mínusu. A musí se rozhodnout, jak peníze vydělá. Práce, kterou má, jej moc nebaví, ale pravidelně něco kápne. Třebaže to není dost.
Teď se mu naskytla nová příležitost, která mu potenciálně umožní vydělat peníze a navíc dělat to, co jej baví. Má to však háček. Dostane zaplaceno pouze tehdy, pokud bude mít výsledky. Prostě bude mít podíl na tom, co přinese a vytvoří. Což může být nic, málo, méně, trochu, více nebo hodně.Záleží na něm, ale to nevidí. V hlavě mu běží program: "můj osud je závislý na zaměstnavateli, obchodních partnerech, zákaznících, kteří koupí."
Co když mi nevyjdou vstříc? Co když nekoupí? Co budu dělat?
Prachy. Kolik mi chybí? Kolik teda vydělám?
A má v hlavě zmatek. Kolik to tedy bude?
Kdybych to věděl, hned budu klidnější.
Potřebuji jistotu, potřebuji peníze. Nemám garanci, že v nové příležitosti vydělám dost peněz, ale rád bych to dělal.
Garance, jistota, záruka?
Slova, která hýbou lidmi někdy až totální paralýze. V lepším případě ke kompromisům a z dlouhodobého hlediska nekvalitním rozhodnutím.
Odkud se berou? Hm.
-
Potřeba iluze.
Říká se, že lidé potřebují jistotu a bezpečí, aby mohli v pohodě a nerušeně fungovat. Celé psychologické školy a teorie motivace jsou na tom založeny. Zní to logicky, ale je to naprostý nesmysl. Na rozdíl od kyslíku, který opravdu potřebujeme, jistota neexistuje, proto nemá smysl ji chtít. Ještě nikdo si na ni nesáhnul. Co lidé vlastně nevědomě chtějí, je pocit jistoty a bezpečí. Představu jistoty. Je to iluze, kterou mysl miluje. Stačí mít podepsanou pracovní smlouvu a projít zkušební dobou a máme pocit stability.
- Jistota vs. Nejistota.
Všechno nové a zajímavé se rodí z nejistoty, chaosu, zmatku. Protože pak člověk začne tvořit a hledat nová a neotřelá řešení. Pokud má garantovanou jistotu, začne spíš „docházet“ do života a „dostavovat se“ na pracoviště, než aby jej využil naplno.
- Záruka - mentální program
Představa záruk a jistot je mentální program, který máme v sobě pevně nainstalovaný a který běží neviditelně na pozadí našeho zdánlivě racionálního myšlení. Navíc je neustále aktualizován a vylepšován okolním světem. Vzpomeňte si na poslední volební kampaně plné garancí jistot. Podívejte se na deset reklam a zjistíte, že alespoň šest z nich bude apelovat na pocit jistoty, bezpečí, familiárnosti. Lidé jsou naprogramováni jako roboti na pocit jistoty, takže se na sebe nemusíme zlobit. Stačí si uvědomit, že je to jen program.
- Přivítat nejistotu neznamená dělat hlouposti
Schopnost přijmout nejistotu neznamená hloupě riskovat a vystavovat se nebezpečí. Máme přeci rozum. Neznamená to, pustit se do věcí po hlavě bez přemýšlení. Můžeme kreativně vymyslet a vytvořit spoustu věcí, které nás mohou chránit před případným nebezpečím. Nikdy to však nebude na 100%.
- Odevzdání kontroly na svým životem
Všimněte si, kde lidé hledají jistotu a garanci? Pokud podlehnout onomu mentálnímu programu, tak 99% lidí je hledá v okolním světě. Mimo sebe. Vně. Pracovní kontrakt, manželský slib, schválený rozpočet. Všechny tyto věci se mohou změnit a v prach obrátit raz dva. Jaká tedy jistota? Jaké záruky? Jediný „spolehlivý“ zdroj jistoty je uvnitř nás samotných. Naše vlastní přesvědčení, že si s věcmi poradíme. Že napneme své vnitřní zdroje k dosažení výsledků, které chceme. Nenajdete na světě moc zaměstnavatelů, kteří by vám chtěli garantovat výplatu proto, abyste si v pohodě splatili hypotéku. Proč tedy hledat garance jistoty tím, že se z nás stane otrok, který kontrolu předá někomu jinému.
- Co vlastně můžeme ztratit?
Ten mladý muž ze začátku článku má jednu velkou výhodu. V podstatě nemůže nic ztratit. Teprve startuje. Může pouze získat, když se naučí od počátku pracovat s nejistotou jako zdrojem nových příležitostí. Pokud však přistoupí na dohodu o garancích, systém jej vtáhne do iluze, ze které bude velmi těžké odejít. Program se upevní. Za deset, patnáct let bude v pasti, do které se chytí. Jako kouč se setkávám s lidmi různých příjmových kategorií – od 20 000 po několik set tisíc korun měsíčně. Lidé s těmito vysokými příjmy jsou na tom ještě hůře. Nejen že jsou v pasti svých iluzí, navíc kolem sebe nabalili obrovské množství „hmoty“, kterou musí živit, aby jim pocit bezpečí vydržel. Financování drahého životního stylu, prestižního golfového členství, společenský status, drahé nemovitosti. Všechno toto ještě více podporuje iluzi bezpečí a zároveň vytváří obrovský vnitřní pocit nejistoty a strachu, že by o to mohli přijít. Samozřejmě že o to jednou přijdou a tyto opěrné body a záruky se rozplynou. Ještě nikdo neviděl na cestě do strašnického krematoria pohřební vůz následovaný kolonou stěhovacích vozů se všemi krámy představujícími jistotu.
- Garance nejistoty je stoprocentní
Věci se budou měnit, nic není jisté. Garantováno. Pokud tuto myšlenku přijmeme hned na začátku, můžeme jen získat. Pokud odmítneme a pustíme se do hry na záruky a jistoty, musíme zákonitě postupně ztratit, protože si vytvoříme pocit nejistoty, že bychom o to všechno mohli přijít. Záruční list na život neexistuje, i když jej trh nabízí a lidé jej kupují a platí za to obrovskou cenu.
- Nejistota trochu jinak
Někdy je problém ve významech slov. Co pro nás znamenají. Lidé si často začnou představovat dramatické scénáře. Když nebudu mít záruky, skončím pod mostem. Kdy? Už dnes večer? Nebo by to trvalo pár týdnů, mesíců, let, než byste se pod most opravdu stěhovali? A co budete dělat po celou tu dobu? Čekat s rukama v klíně na exekutora? Nebo zkusíte v rámci nejistoty vytvořit něco jiného? Pro výraz "nejistota" můžeme použít i jiná slova - chaos, zmatek, nepořádek, tma, neznámo. A podle těchto významů budeme reagovat. Ale protože jsou to jen slova, můžeme zkusit nějaká jiná. Co třeba "nejistota" = překvapení, rozmanitost, možnost volby, nová šance. A tyto významy změní celou hru.
Není třeba zoufat, nic z toho není pravda. Jsou to jen mentální programy, třebaže každý z nichž nás v životě dovede do jiné destinace. Můžeme si vybrat.