Už v dobách, kdy jsem se věnoval PR, jsem začal studovat reakce lidí na situace vyvolávající davovou euforii. Je to nesmírně zajímavé, třebaže se často jedná o neveselé příběhy. Obyčejně se soustředím na to, jaké významy lidé těmto situacím přiřazují a jak se tyto významy vyvíjí v čase. V čase akutně mediálním. V řádu hodin až měsíců.

 A tak jsem narazil na šamany a začal je pozorně sledovat.

Šamani hráli v historii lidstva vždy velmi důležitou úlohu. Vysvětlovali věci divné, neobvyklé a nadpřirozené. Prostě to, co se vymykalo zvykům a zkušenostem. Nebo různé pohromy a neštěstí. Často se jejich vysvětlení mohla zdát z dnešního pohledu bláznivá. Nejde tu však o obsah a logiku. Jde hlavně o proces  komunikace a vytváření významů pro ostatní lidi. Šamani nabízejí odpověď na otázku:

"Co se to Proboha děje?"

Lidé potřebují mít jasný význam toho, co se děje. Když se něco vymkne z normálu, zacloumá to s námi. Pokud mají lidé pocit nejistoty, jsou paralyzováni. Naše přirozené chování je ovlivněno do té doby, než si najdeme vlastní interpretaci, co to pro nás znamená.

A protože celá řada neobvyklých situací neprobíhá v naší blízkosti či dokonce nejsou ani fyzické – tak hledáme vysvětlení významu u šamana. Ten význam zjišťujeme uvnitř na základě zkušeností a zvenčí – od lidí a zdrojů, kterým důvěřujeme.

 Šamani jsou všude

Na šamany jsou lidé zvyklí odpradávna. Jsou to lidé, kteří vládnou určitou autoritou. Proto jim lidé naslouchají. V 19. století to na vesnici byl pan učitel, starosta, farář a místní doktor. Ve století 21. jsou to média, politici a manažeři, komentátoři, vědci, analytici. Je to však také kolega, který má vždy zaručené informace nebo pavlačová drbna. Stačí si vybrat.
Ať se stane cokoli, během patnácti minut se začnou rojit šamani. V televizi, na Internetu a všude kolem nás. Začnou vysvětlovat, co si o tom či onom myslí. Často jsou to velmi různé a protichůdné věci a my se musíme rozhodnout, kterému šamanovi máme naslouchat. Alespoň do chvíle, než se spolehneme sami na sebe. Jinak se zblázníme.

 Šaman a jeho zopovědnost

Šaman má obrovskou odpovědnost. Na základě jeho úsudku totiž lidská smečka reaguje. Těší se nebo se bojí. Kupuje nebo prodává. Hlasuje. Šaman je člověk, který vytváří význam. Většina šamanů však si tuto odpovědnost neuvědomuje nebo na ni přímo kašle. Hlavně, že někdo jejich interpretaci "koupí".
 
Odpovědenost šamana spočívá ve dvou oblastech:

1. Šaman během krize komunikovat musí, pokud jsou na něm lidé závislí. Musí zvládnout včasný způsob komunikace. Nemůže si dovolit podcenit žádnou svoji cílovou skupinu. Lidé to od něj očekávají. V Bibli je krásné přísloví:
   "Bez vidění je lid rozháraný"
   A právě takové vidění vzniká tím, že jej šaman odpovědně nabídne a s jasnou vizí lidi ze situace vyvede. Odpovědný šaman nemůže čekat, až se to přežene.
2. Šaman musí vědět, jak věc vyložit s rozvahou tak, aby jeho interpretaci lidé rozuměli. Nemůže se spoléhat na protichůdná prohlášení médií či pouze čekat na tiskové vyjádření od vyššího šamana. Šaman se musí spoléhat na svoji hlavu. Jen potom bude přesvědčivý.
   Šaman je odpovědný za obsah i proces a nikdy se nemůže s hlavou v písku odvolávat na své tiskové mluvčí a hejno poradců

Každý jsme pro někoho šamanem

 Ve školce jsme hrávali "tichou poštu". Znáte to. Jeden vypustí zprávu a ta se potichu předává dokola. Pak jsme se vždy smáli, co z toho vylezlo.

Skutečnou realitu můžeme poznat pouze svými smysly. A pokud nám zrovna nehoří střecha nad hlavou, tak se o většině věcí dozvídáme zprostředkovaně. A tady vzniká nebezpečí, že nebudeme reagovat na skutečnost a fakta, ale na jejich podání od více či méně profesionálních a odpovědných šamanů. Vezměme si třeba tu finanční krizi. Je zábavné sledovat vyjádření všech těch odborníků a analytiků, kterým se jako domek z karet rozsypaly jejich teorie a počítačové modely.

Třeba naši oblíbení televizní ekonomové. Kampak se schovali? Ještě nedávno komentovali s přehledem pohyby kurzů, cen ropy a jiné jevy. Dnes však nikdo neví a radši mlčí nebo mlží. Obyčejně dříve jejich prohlášení byla poměrně předvídatelná. Každý takový analytik měl model v hlavě a program ve svém počítači. To se to věštilo. Ale dnes ty modely přestávají fungovat.

Co s tím? Nemusíme hned  zpátky na stromy. Stačí se vrátit k selskému rozumu a úsudku.

A protože teď nikdo pořádně neví, co bude, tak se spousta šamanů lokálních řídí úsudkem velkošamanů zahraničních. Většina českých médií přenáší významy, které berou z Reuters, CNN a jiných věhlasných zdrojů. Se všemi chybami a špatnými překlady. I když se zdá, že existují světlé výjimky. Třeba pan Velíšek z České televize a další. Podívejte se třeba na vstupy zahraničních zpravodajů - většinou nám řeknou, co řekli jiní. Je to bezpečné a čas to vyplní.

Dnešní mediální svět a Internet je jedna velká tichá pošta. Čert aby se v tom vyznal. Proto je třeba brát věci s rezervou.

 Šamani a malování obrazů

Říká se, že malba se stává dílem ve chvíli, kdy dostane rám.  Rám dělá obraz. V komunikaci se dá význam zarámovat různými způsoby.

Existuje několik desítek technik zarámování. Pokud budete připravovat projev, článek či jinou formu komunikace, tak vám tady nabízím tři užitečné tipy k vyzkoušení:

1.  pomocí "času" - kdy to bude za námi?
   Nikdo teď samozřejmě neví, jak dlouho ta krize bude trvat. Půl roku, dva. Prý možná celou jednu generaci. Osobně si myslím, že lidi ta krize za chvíli přestane bavit a začnou dělat něco užitečného, na čem opět vydělají. Momentálně se zdá akutní, ale v kontextu 4,5 miliardy let existence Země ji lze považovat za pouhou epizodu. Lidé však potřebují vědomí začátku a konce, aby získali pocit jistoty . Co byste si raději vybrali jako trest? Deset ran na holou dnes a hotovo nebo pět ran každý až do doby, až to přestane mučitele bavit? Když nevíme, jak dlouho bude určitá nepříjemná situace trvat, je to velmi stresující. Je třeba ji vymezit časovými úseky. Například. Nezávisle na vývoji ve světě se příští týden soustředíme na X, do konce roku musíme zvládnout Y. Vojáci tomu říkají zkrácení fronty.
    
2. pomocí "krajní meze" - kam až to zajde?
   Jeden kamarád byl na počátku 90. let finančním ředitelem firmy, která se právě stala součástí nadnárodního koncernu, jehož akcie byly kótovány na pařížské burze. Na služební cestu na centrálu do Paříže vyrazil naneštěstí ve dnech, kdy se akcie firmy během dvou dnů propadly skoro o padesát procent. Většina managementu vlastnila zaměstnanecké akcie a tak toho dne nikdo nepracoval. Sborově si zoufali nad nepřízní osudu, protože minutu od minuty byli chudší. Když se však odpoledne konečně sebrali k poradě, šéf se ptal nováčků z východoevropských zemí, co si o tom myslí a jak to vnímají jejich zaměstnanci doma. Ten kamarád je velký šprýmař a tak s kamennou tváří prohlásil:
   "My v Čechách sice žádné akcie zatím nevlastníme, ale stojíme při vás. A myslíme si, že to přejde a že ty akcie pod nulu určitě nepůjdou."
   Šok. Nastalo hrobové ticho a pak neskutečný smích všech zúčastněných.  Nevěděli, jestli mají před sebou blba nebo je to vtip. A pak jim to došlo. Akcie určitě pod nulu nepůjdou. A ta firma existuje dodnes.
   Co je tedy to nejhorší, co se může stát? Když na to posvítíme, tak obyčejně zjistíme, že to tak hrozné není a že pravděpodobnost těch nejhorších obav je velmi nízká. Pokud však vlastníte byznys typu deník Blesk, tak se touto radou prosím neřiďte, protože pak neprodáte.
3. pomocí "rozhodnutí" - co to znamená pro mne, pro nás?
   Shakespeare kdysi prohlásil, že krása je pouze v oku člověka, který se na ni dívá. A týká se to také významů situací, které se týkají nás osobně. Jakýkoli význam, který se rozhodneme přijmout, je právě ten, který ovlivní naše chování.
   V době dřívější americké ekonomické krize se ptali Sama Waltona (zakladatele obchodního řetězce Wal-Mart a svého časo nejbohatšího muže Ameriky), co si myslí o probíhající krizi. Walton údajně odpověděl:  
   "Krize? Ale ano, včera jsem o tom chvíli přemýšlel. A pak jsem se rozhodnul nezúčastnit."
   Spousta šamanů by zvolala:
   "Ale počkej, ty si přeci nemůžeš vybírat. Na tobě to nezáleží."
   Částečně mají pravdu. Když na mně něco nezáleží a nemám to pod kontrolou, nemá smysl na to upírat pozornost a věnovat tomu svoji energii. Je lepší se zaměřit na věci, které mohu sám ovlivnit nezávisle na počasí, přízni bohů a americkém záchranném balíčku. Jinak budu čekat a váhat. Nejlepší je rozhodnout se, co to pro mne znamená. Pak se můžu pustit do akce.
   A tak pamatujte. Pokud budete komunikovat s lidmi uprostřed krize, je důležité jim pomoci otočit hlavu od překážek směrem do volného prostoru, kde se dá manévrovat. Ukázat jim, že vždy existuje volba, která pro nás bude fungovat. Chce to rozhodnost.

Šamani ovládají kouzla. Pozor ať vás neuřknou.

V minulosti šamani používali při rituálech magické rekvizity - vůně, drogy, kosti zvířat, víření bubnů. Jejich repertoár však bledne ve srovnání s vybavením šamanů současných. Zejména dneší komunikační technologie a metody ovládání davu by je v minulosti určitě přivedly na hranici.

Dnešní média dokáží přiblížit informaci tak, že přímo útočí na naše smysly a rafinovanými způsoby obcházejí naše nevědomé obranné filtry. Příklad. 20. 10. 2008 Česká televize ve večerních zprávách přinesla informaci o průběhu vyšetřování požáru na Pražském výstavišti.  V podstatě jsme dozvěděli asi toto:

"Ano, hořelo a shořelo."
"Ano, požár vzniknul uvnitř - asi ve stánku vystavovatele, kterého zatím nemůžeme identifikovat. Pak chytly dřevené krovy."
"Explodovaly spreje s hořlavou látkou."
"Nikomu se nic nestalo. Lidé odešli včas."

Je však zajímavé, jak byla informace podána. Živým vstupem reportérky, dramaticky nasvícené reflektorem na pozadí spáleniště ve tmě, na krku šála (v Praze je už teď chladno) a s výrazem totálního nasazení. Kdybych měl vypnutý zvuk, tak si pomyslím, že se rána nedožijeme. Trochu přeháním a pochopil bych, kdyby takto živě komentovala útok na Bagdád. Toto však nebyla živá událost. Byla to nudně věcná zpráva. A protože živá přenosová technika je dnes celkem levná záležitost a protože požár už vychladnul, tak dramaticky přiložili polínko do ohně. Přímý přenos. To není věcné zpravodajství, ale bulvár. Tak se dá udělat i z malého pšouku velká věc.

A když deník vysází na titulní stránce pěticentimetrovými titulky (protože palcové jsou dnes už málo) naprostou banalitu, naše smysly to začnou zaznamenávat jako velkou věc.

Proto je dobré sledovat nejen obsah, co nám říkají, ale jak to šamani dělají.

  Šamani mají rádi velká slova

Nejdříve to byla krize na Wall Street, potom světová finanční krize a včera už dokonce Česká televize přitvrdila s označením celosvětová finanční krize. Sice jsem nepochopil rozdíl mezi posledními dvěma označeními, nicméně moderátorka to prohlásila velmi dramaticky. Kam až toto stupňování intenzity dosáhne v příštích dnech lze jen těžko odhadnou. Blbnou nám však hlavu. Média z toho dělají fyzické neštěstí a barví to nejčernějšími barvami.

Krize totiž není Katastrofa.

Při hledání a tvorbě významů je potřeba obezřetně volit slova. Zapátral jsem po kořenech slova krize. Pochází z řečtiny. Slovo "krisis"  znamená  oddělit, soudit, rozhodnout. Možná to, co se děje na světových finančních trzích pouze znamená:

Oddělování špatných financí, investic, úvěrů od dobrých.

Oddělování nesmyslů od věcí užitečných, Jablek od hrušek

Tlustá čára za tím, jak se věci globálně dělaly doposud a nástup nových řešení a postupů

Soud či zamyšlení nad tím, jak vlastně děláme ve světě globálně byznys.

Rozsudek nad či vysvědčení lidem, firmám, akciím.

Zamyšlení či soud nad tím, co je správné a spravedlivé a co ne.

Vlastní úsudek a selský rozum vs. slepá důvěra v umělá čísla a indexy.

Nová kriteria, podle kterých budeme posuzovat úspěch.

Rozhodnutí rozhodně najít alternativu k minulému finančnímu systému.
  

A tak mě napadá, že Světová finanční krize je nakonec možná dobrá věc. Záleží jen na úhlu pohledu.

Můj dědeček šaman

 Dříve lidé nebyli tolik vystaveni vlivu médií a šamanů. Spíše se spoléhali na své smysly a hlavu. A když se na vesnici přihodila nějaká nešťastná událost, můj děda říkal:

„Pánbůh dal, Pánbůh vzal.
A teď dost keců, vezměte motyky
a běžte okopávat řepu!“

 Děda byl krejčí a také schopný krizový manažer.
Rodič určuje význam dítěti, učitel studentovi, šéf podřízeným, politik svým následovníkům a média nám všem. Zkuste se zamyslet, kteří lidé vás považují za autoritu, za šamana. Přemýšlejte o tom, jaké vidění světa jim chcete nabídnout. Běžte a udělejte to.