Během let jsem zjistil, že pokud lidé vzdělávání považují za investici, něco očekávají zpět. Ve formě dividendy. Pak se o svoji investici mnohem lépe starají. Znamená to, že budou znalosti a dovednosti vědomě využívat. Často jsem viděl obrovský rozdíl v nasazení a zájmu u lidí, kteří si zaplatí 20 000 program ze své kapsy a těch, které vyšle firma a jejich účast plně uhradí.

Lidé, kteří si nedokáží představit vzdělání a dovednosti jako kapitál, energii, hybnou sílu, tak obyčejně očekávají velmi málo anebo nic. Podle toho se i chovají a učí. Jakákoli cena je pro ně vždy drahá a jakýkoli čas je příliš dlouhý nebo jej nenajdou vůbec.

Jakou chceš dividendu?

Včera večer jsme končili dvoudenní workshop Osobní síla. Je především o tom, jak si naprosto jasně stanovit, co chci v životě a v podnikání získat a jak pro to zmobilizovat zdroje. Investice je jasně čitelná: 23 205 korun, 19 hodin velmi intenzivního výcviku a cca další tři měsíce samostudia a implementace.

Hned na začátku všichni účastníci dostali jednoduchou otázku. Jakou chcete návratnost? Jaká je vaše žádoucí dividenda? Přesně určete sumu, množství a do kdy si ji chcete "vyplatit". Bezprostředně obyčejně lidé koukají nechápavě. Dividendu? Vždyť jsem na školení.

Pak jsme jim to vysvětlili.

• 23 000 korun - kolikrát je chcete získanými znalostmi a dovednostmi získat nazpět? 
• 19 hodin - kolik času si v životě chcete vytvořit na vaše koníčky, dobrodružství?
• Jaké jiné věci chcete získat?

Odpovědi byly zajímavé.

Jeden člověk řekl, že chce využít technik a postupů programu Osobní síla k tomu, aby vytvořil nové zdroje příjmů do své firmy v hodnotě 2 miliónů korun během 12 měsíců a zároveň, aby přestavěl svoji firmu způsobem, který mu umožní trávit 8 měsíců v zahraničí.

Ostatní měli skromnější ambice. Finanční či časovou investici chtěli vrátit zpět dvakrát až 35x nejpozději za 18 měsíců.

Jak to mohli vědět? Samozřejmě nemohli. Zjistili však, že si svoji vlastní dividendu mohou vytvořit.  Už samotné uvědomění si možnosti získat konkrétní návratnost ze vzdělávání, nastavilo jejich pozornost a vnímání do naprosto jiných obrátek. A od prvních minut workshopu se začali o svoji investici starat. Hledat cesty, otázky, řešení. Najednou to nebyla škola, trénink, ale opravdová dílna.

Tuto otázku účastníci dostali během dvou dnů ještě třikrát. A najednou jim začala dávat smysl, neboť si uvědomili, čemu se budou věnovat. Jaké cíle a žádoucí výsledky si vyberou k experimentování nejen na kurzu, ale hlavně v životě. Až kurz skončí.

Této technice se říká future pacing neboli integrace budoucnosti do současného nasazení.

Výstupem vzdělávání je schopnost používat dovednosti, znalosti a kompetence v reálném světě. K reálným činům. A to je kapitál. Proto vzdělávání není náklad, ale investice.

P.S.   Lidé si během těch dvou dnů osvojili spoustu nových dovedností. A bylo skvělé slyšet, že po 19 hodinách intenzivní mentální práce jeden z účastníků objevil nápady a řešení tak, že ty 2 milióny prostě byly hračka.

Kdysi jsem slyšel citát, že lidská mysl není jako guma. Když jednou expanduje, tak se už nikdy nesmrskne do původní velikosti.
A proto je dobré se čas od času zastavit a přemýšlet, kam investujeme energii, peníze a pozornost. Co tak třeba do sebe?